Středobod propasti

Ořechy v klíně

Zalžou Ti s úsměvem

Baví se

Svině

Kdo je na vině?

Bujará siréna

Ořechy v hrsti

V zástupech pěšinou

Do pasti, kam patří

Falešné slasti

Sevřená je pěst

Chladná však

Nad křížem u cesty

Kvete ořešák

Drápy mrazivého rána

Hrubé probuzení

Napůl kdesi v objetí polosvětla

K nezdaru odsouzení

Tma noci vysmála se Slunci    

Led pokryl mrtvou zem

Výkřik davu ztuhlý v myšlence

Jak chladná je smrt v poslední den

A snad jen děti na tom ledu

Ty skotačit by chtěly

Kdyby vedle sebe

V hrobech neležely

Kamenné schody a zpustlý chrám
Ticho
Ticho, jaké snad nikdy nepoznám

Šumění lesů, čisté vody zpěv
Ticho
Ticho, co toužím přivést zpět

Až odejdu, mé zlaté Slunce, do černých hvozdů spát
To tichu
Překrásnému tichu já zatoužil se vzdát

Do mechu klesnu
A budu za to rád…

Jsem rozprostřena v nekonečnosti možností

Každá alternativa je totiž přípustná

Žijeme ve světě mince třetí strany

Zkus být dnes ke všemu nestranný
Rozemel úsudek na prach a rozptyl v povětří
Jsem rozprostřena v nekonečnosti možností

Každá alternativa je přípustná
Říkáš si objektivní
Říkáš si všestranný
Říkáš si prominent a přitom jsi neznalý

Vida, kdo je teď povětří
A kdo je rozprostřen v nekonečnosti možností
Kdo dává šanci každé alternativě
A sám už ani neví, zda vůbec ještě žije

Od zítra mlčím

Pro celý zbytek světa
Možná i pro sebe
Ale to není jisté

Možná že na tom nezáleží
Že nezáleží na světě

A co když ano?
Není to jisté

Však takhle to nakonec dopadá
Třeba ani světu nezáleží na tobě
A ty pro něj plýtváš slzama

Tak proč mě trápí, že svět to vidí jinak
A že se snaží cestou svou mě vést?
Já totiž, ač tím pohrdám
Nechám se vámi odvést do pekel

Pak budu křičet
A obviním svět
i s vědomím, že lžu

A teprve pak
Na života sklonu

Oči otevřu